Shit day!

Píšu vám článek, po půl hodině se na to zpětně kouknu a stisknu delete!
Článek jako ze základky. Haloo, není ti pět! Proč si ale opět připadám jako na základce, kdy jsem si měla vybrat, s kým se budu bavit a s kým ne?
Díky shishe a chlastačce před čtrnácti dny stojím mezi dvěma partami u nás ve třídě. Je jedno koho si vyberu, jedna se semnou bavit přestane, kompromis nelze! Proč????? Jsme jako malé děti, vážně!
Mrzí mě to a zároveň jsem nasraná. Díky tomu dni jsem poznala, jaký ti lidi jsou, a o to víc mě mrzí, že jsem na to přišla až po čtyřech letech..
Nevím! Ještě že máme prázdniny a do toho ústavu půjdu až v pondělí..
Proč se pořád musí člověk něco vybírat? Jak člověk pozná, že si vybrat správně?